Shkoder

Balkán 2018

Balkánský průlet – z Beratu do Shkodëru

3/4 – z Beratu do Shkoderu

Dobré ráno, Berate! V hostelu už jsem zůstal jenom já a francouzský profesor. Dáváme snídani, kafe a vyrážíme dál do světa. S panem domácím jdu ještě na poštu a pak na zastávku MHD, kde se loučíme. Bez dlouhého čekání přesedám na bus do Tirany, kde mám za úkol najít autobusák, odkud pojedou busy do Shkoderu. Mapa to jistí, ale pro jistotu se ptám i na zastávce, protože to zrovna blízko není, a nakonec se vezu pěkně zdarma až k autobusáku. Zde na mě čeká další bus a během půlhodinky vyrážíme. Lidi nabíráme všude možně, takže i krátká trasa se docela protáhne. Mezičas mám ale jinak docela dobrý, takže bych měl v Shkoderu stihnout i nějaký výlet. Autobusák v Shkoderu asi nemají, takže stavíme uprostřed města na kruháči a rozchod. Přes booking.com mám zamluvený Bulldog hostel, tak se jdu ubytovat a snad si i půjčit kolo. No, nebyla to dobrá volba. Z friendly hostelu v Beratu jsem se přesunul do neosobní fabriky. Pokojík pěkný a jinak skoro nikdo tu nebydlí. Ptám se na půjčení kolo a prý my nepůjčujeme a jinde nevíme. Takový kecy. No nezbývá než zkusit oběhnout další hostelu v okolí a někde kolo najít. Štěstí se na mě usmálo v sympatickém hostelu se španělským názvem (https://booking.com/hotel/al/hostel-mi-casa-es-tu-casa.cs.html), kde není problém si kolo půjčit. Na tři hodiny a za pár dolarů. Není to samozřejmě žádné super kolo, ale vypadá to, že kolo přehazuje, a dokonce i brzdí. Paní z hostelu mně ještě radí, abych jel podél shkoderského jezera až do poslední vesnice před hranicema, že je to krásná projížďka. A měla pravdu! Asfaltka lemuje pobřeží, kolo jede, já často zastavuju a kochám se, protože jezero a za ním hory jsou prostě neskutečná podívaná. vesnice Zogaj a konec Albánie. Molo, pár místních, malý obchod a ano, kavárna. Dávám limču a espresso. I v té poslední lhotě mají dobrý kafe! Trochu focení a návrat nazpět, ať ještě stihnu vydupat nahoru na pevnost. Pohodová jízda v odpoledním slunci. na mostě ztrácím krytku na objektiv, a to bude asi jediná kaňka na dnešním výletu. Pevnost sice není tak dobrá jako v Beratu a platí se zde vstup, ovšem opět, ty výhledy! Trochu focení a hurá nazpět vrátit kolo a najít večeři. Cestou mně to nedá a jedu se ještě podívat na vlakové nádraží, jak vypadají místní vlaky. Původně jsme sem do Shkoderu dojet vlakem, ale z časových důvodů (abych stihl výlet, z kterého se právě vracím) jsem to nakonec zrušil. Tak snad příště, pokud se toho tedy vagóny dožijí, protože vypadají jako by se přes ně přehnala válka. Nádraží zavřené, strojvedoucí natahuje káblík asi od televize v kabině, zatemňuje a takhle patrně čeká do rána, kdy pojede nazpět. Vracím bajk a za poslední albánské peníze jdu naproti na kebab nebo něco podobného. Fast food trochu bez chuti, ale na hlad za poslední peníze to stačilo. Cestou na hostel ještě kupuji pohledy a baklavu, čímž moje albánské dobrodružství končí a zítra se přesunu do Černé hory.

Shkodër - Albania

Categories: Balkán 2018

Tags: , , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>